Kolumbie se snaží vyřešit problém „kokainových hrochů“

Narkobaron Pablo Escobar přivezl v 80. letech do Kolumbie čtyři hrochy. Po jeho smrti v roce 1993 muž a tři ženy uprchli z majetku vůdce drogového kartelu a usadili se poblíž řeky Magdalena. Vědci se původně domnívali, že se hroši dožijí vysokého věku a zemřou, ale po letech se stádo rozrostlo na zhruba 150 jedinců a je to velký problém pro úřady i ekosystém.

Už dávno je známo, že šéfové zločineckých organizací mají docela originální výstřelky. Nejinak tomu bylo u slavného Pabla Escobara, jehož organizace fungovala téměř jako stát ve státě. No a v roce 1980 se Escobar rozhodl přivézt do Kolumbie hrochy, kteří se tam, jak víme, běžně nevyskytují. Kvůli jeho profesi se jim později říkalo „drogy“. Na Escobarovo panství byli přivezeni čtyři jedinci, ale pravděpodobně ani samotný drogový boss nepočítal s tím, že si podmaní zdejší ekosystém v takové míře.

Neobvyklé dědictví drogového bosse

To, že se hroši v Kolumbii nevyskytují, souvisí i s tím, že tam dovezená zvířata postrádají přirozené nepřátele. Poté, co pro ně našli příznivé prostředí, začali se poměrně rychle množit a v moderní době dosáhli počtu obyvatel asi 150.

Ukázalo se jako zcela mylné, když si úřady myslely, že tam nepřežijí. Je třeba také poznamenat, že pro místní ekosystém jsou invazním druhem, který přispívá k ničení místního přírodního prostředí. To platí zejména o povodí řeky Magdaleny.

Hroši jsou obtížný problém

Vyvstala tedy otázka, co se s nimi dá dělat? V roce 2009 bylo oznámeno, že budou raženy, což však vyvolalo vlnu nevole. Aktivity v tomto směru proto nikdy nebyly ani zahájeny. Případ hrochů se dostal i k soudu. V procesu v roce 2020 se kolumbijský právník Luis Domingo Gómez Maldonado snažil zachránit je před eutanazií a místo toho navrhl sterilizaci. Úřady s tím souhlasily a byl učiněn pokus distribuovat hrochy chemickou antikoncepci. Tento plán však selhal.

Nedávno se objevila nová myšlenka. Bylo navrženo „deportovat“ hrochy do Indie a Mexika. Účelem toho by bylo udržet rozšiřující se populaci Kolumbie pod kontrolou. V těchto zemích by zůstali v rezervacích a zoologických zahradách. To by ale neplatilo pro celou populaci „kokainových hrochů“, protože některá zvířata se vrátila na Escobarovo bývalé panství a nyní jsou v uzavřeném prostoru a nepředstavují hrozbu pro životní prostředí. Z pochopitelných důvodů byl tento návrh přijat mnohem lépe.

Hroši do Afriky nelze přepravovat. Vědci argumentují, že s nimi by do Afriky zamířily patogeny z Kolumbie, které by mohly způsobit v Africe neznámá onemocnění zvířat a stát se hrozbou nejen pro místní hrochy, ale i pro celý ekosystém.