Od 1. září 2026 nabyl účinnosti nový územní plán Prahy, který byl připravován více než deset let a nahrazuje stávající dokument z roku 1999. Tento nový metropolitní plán má za cíl usnadnit plánování a výstavbu v hlavním městě, a podle informací města umožňuje výstavbu až 350 tisíc bytů. Většina z těchto nových bytů by měla být postavena na takzvaných brownfieldech, tedy na dříve využívaných, ale nyní nevyužívaných plochách. Nový plán také zahrnuje výškovou regulaci, což znamená, že v některých lokalitách bude možné stavět budovy až do výšky 100 metrů. Tento krok je vnímán jako významné rozšíření možností pro developery a stavební firmy, které se již dlouho potýkají s nedostatkem pozemků pro výstavbu.
S přijetím nového plánu se také mění dosavadní praxe, kdy schvalování změn v územním plánu trvalo dlouhé roky. Nově plán počítá s flexibilnějším vymezením funkcí jednotlivých ploch, což by mělo urychlit proces výstavby a snížit administrativní zátěž. V některých oblastech plán podmiňuje zástavbu takzvanými plánovacími smlouvami, které by měly zajistit příspěvky investorů na rozvoj veřejné infrastruktury. To je zásadní krok, který může přispět k lepšímu propojení nových staveb s okolními službami a infrastrukturou, jako jsou školky, školy nebo zdravotnická zařízení.
Kritika a podpora nového plánu
Nový územní plán však čelí kritice ze strany některých místních spolků a politiků, kteří tvrdí, že dostatečně nereflektoval připomínky veřejnosti. Mezi nejvýraznější kritiky patří nezisková organizace Arnika a někteří pražští zastupitelé, kteří se obávají, že plán ohrožuje zelené plochy v hlavním městě a podporuje developerské projekty na úkor potřebné občanské vybavenosti. Kritici také poukazují na to, že plán zahušťuje zástavbu v oblastech, kde už nyní existují problémy s dopravou a infrastrukturou. Architekt Roman Koucký, autor původního návrhu plánu, také vyjádřil zklamání nad tím, jak byl plán upraven na základě připomínek státních organizací, což podle něj vedlo ke ztrátě flexibility, která měla být jednou z hlavních předností dokumentu.
Na druhou stranu, zástupci pražského realitního trhu plán vítají a tvrdí, že představuje krok správným směrem pro rozvoj města. Podle průzkumu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí mezi jejími členy panuje přesvědčení, že nový plán přinese pozitivní efekty, i když se očekává, že se jeho přínosy projeví až za několik let. Prezidentka asociace Zdenka Klapalová uvedla, že nový plán by měl umožnit rozvoj města, ale zároveň dodala, že od jeho zavedení nelze očekávat okamžité výsledky. Zástupci realitního trhu také upozorňují, že výšková regulace v některých ohledech není dostatečně ambiciózní a měla by být upravena tak, aby umožnila ještě rozsáhlejší výstavbu.
Budoucnost výstavby v Praze
Radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček v rozhovoru pro média zdůraznil, že plán neznamená, že by se všech 350 tisíc bytů mělo okamžitě postavit. Místo toho by měl sloužit jako motivace pro developery k zahájení výstavby v oblastech, kde to bude možné. Hlaváček také upozornil na to, že situace na trhu s nemovitostmi je v současnosti velmi komplikovaná, a byty se staly jednou z nejpreferovanějších investic. Město se snaží reagovat na poptávku po bydlení a zároveň zajistit, že nové projekty budou v souladu s potřebami obyvatel a ochranou životního prostředí. S přijetím nového územního plánu tak Praha přechází do nové fáze, kdy se očekává, že se její krajina a struktura města zásadně promění v následujících letech.